HISTORIE  SPOLEČNOSTI MOBIL OIL                                                                                                             

Historie nadnárodního olejářského gigantu - společnosti Mobil Oil - se

začala psát v roce 1866 v americkém státě New York. Krátce předtím,

v roce 1859, byla v sousední Pennsylvánii objevena ropa. Tento objev dal

do pohybu naftařský průmysl, jehož bouřlivý rozvoj se vyrovnal zlaté

horečce z předchozí ho desetiletí. Jako výnosnou možnost obchodní ho

působení v novém odvětví spatřil také truhlář Matthew Ewing, který vyvinul

metodu výroby petroleje destilací ropy ve vakuu. Petrolej byl tehdy

nejvýznamnější zdroj světla (Edison vynalezl Žárovku až v roce 1879),

protože byl čistší a účinnější než velrybí tuk a zároveň to byl nejcennější

ropný produkt (galon petroleje se prodával za dvojnásobek ceny barelu

ropy). Ewing se dlouho marně snažil přesvědčit nějakého investora, Že

jeho technologie mu umožní získat z barelu ropy více petroleje než jeho

konkurenti. Po čase se mu podařilo pro svoji myšlenku získat do té doby

ne příliš úspěšného podnikatele – Hirama Bonda Everesta. S jeho finanční

pomocí zahájili výrobu petroleje novou metodou. Brzy se ukázalo, že ta

sice nepřinese o nic víc petroleje než ostatní, zato si však Everest všiml

překvapivých vlastností olejnatého rezidua, které vzniklo po destilaci

petroleje z nafty. Protože vakuová destilace probíhala za nižších teplot,

Everestovo reziduum nebylo připálené a hlavně bylo bez zápachu.

Everest v něm ihned viděl nejdokonalejší petrolejové mazivo své doby

a spolu s Ewingem nechal novou metodu patentovat. V zápětí poté,

4.října 1866, založili v Rochesteru firmu Vacuum Oil Company. Ewing však

nebyl zaměřením firmy na oleje pří liš nadšen a svůj podíl Everestovi

odprodal.

Zpočátku se Everest věnoval výrobě olejů používaných ke zpracování

kůže, současně však vyvíjel nové produkty včetně průmyslových olejů.

Nejvýznamnější byl ten, který si nechal patentovat v únoru 1869 pod

názvem Gargoyle 600-W Steam Cylinder Oil, což byl vynikající olej

vzdorující vysokým tlakům a teplotám. Díky tomu se výborně hodil pro

mazání válců parních strojů. Tento olej tak umožnil výrobu větších

a výkonnějších strojů a není bez zajímavosti, že se prodává dodnes.

Vroce 1879 zakoupila za 200.000 dolarů sedmdesátipětiprocentní

podíl ve Vacuum Oil společnost Standard Oil Company (založená ve

státě Ohio v roce 1870). Tato firma působící prakticky v celé východní

části USA pokrývala všechny klíčové oblasti petrolejářského průmyslu - od

těžní věže až po velkoobchodní prodej. V roce 1882 byla pod vedením

Johna D. Rockefellera založena skupina Standard Oil Trust se sídlem v New

Yorku, která spojila několik do té doby samostatně působících firem.

V srpnu téhož roku byla založena Standard Oil Company of New York

(zkráceně Socony) jako administrativní křídlo skupiny s působností v oblasti

New Yorku a Nové Anglie.

Nedlouho po investici Standardu začala společnost Vacuum Oil

expandovat na zahraniční trhy. První zámořská pobočka byla

otevřena v anglickém Liverpoolu, následovaly filiálky v Japonsku, Indii,

Austrálii a na Novém Zélandu, v Itálii, Německu, Francii a dalších zemích.

Také společnost Socony věnovala pozornost zahraničním trhům, velkým

úspěchem byl zejména enormní prodej petrolejových lampiček do Číny.

První velkou komplikaci přinesl v roce 1906 tzv. Shermanův

protimonopolní zákon, na jehož základě obvinila vláda Spojených

států Standard Oil Trust z omezování obchodu. O pět let později nařídil

Nejvyšší soud USA, aby byl trust rozpuštěn do 33 malých společností, mezi

nimiž byly i Vacuum Oil a Socony. Rozhodnutí soudu však ”odřízlo” obě

společnosti od ropovodů, některých výrobních kapacit a dalších

důležitých aktivit, které vykonávaly jiné firmy v rámci trustu. Navíc tyto

potíže přišly v době začátku masivní motorizace Ameriky, kterou

odstartoval Henry Ford svým modelem T. Další dvě desetiletí se tak nesla

ve znamení úsilí o znovudobytí ztracených pozic. Důležitým momentem

v tomto období byla výstavba rafinerie Vacuum Oil ve městě Paulsboro

ve státě New Jersey.

Zatímco Vacuum Oil se soustředila na zvyšování objemu rafinace,

Socony věnovala pozornost rozšíření svojí působnosti po celém území

USA. To se zdařilo ziskem společnosti Magnolia z amerického Jihozápadu,

která mimo jiné vlastnila rafinerii v texaském Beaumontu (dnes největší

rafinerie Mobilu), dále odkoupením majetku firmy General Petroleum

Corporation of California včetně obrovské rafinerie v kalifornském

Vernonu a konečně ziskem firmy White Eagle Oil působící v jedenácti

státech Středozápadu.

Vroce 1931 získala Socony aktiva Vacuum Oil a v roce 1934 se

společná firma přejmenovala na Socony-Vacuum Oil Company,

Inc. Jako symbol nové firmy byl hned v roce 1931 zvolen létající kůň

”Pegasus” (ten pravděpodobně jako první použila kolem roku 1911

pobočka v Jižní Africe, japonská pobočka jej pak nabarvila na červeno).

První společnou investicí byla výstavba rafinerií ve francouzském

Gravenchon a italské Neapoli. V témže období založila Socony-Vacuum

společně se Standard Oil firmu Standard Vacuum Oil Company (Stanvac)

pro dálněvýchodní trhy, která zanedlouho pokrývala 50 zemí od

východní ho pobřeží Afriky po Nový Zéland. Ve Spojených státech byl

1. června 1934 zaregistrován výraz ”Mobil”, který vznikl odstraněním

přípony v názvu ”Mobiloil” (produkt tohoto jména se v Anglii prodával již

v roce 1899, v USA byl zaregistrován v roce 1920).

Druhá světová válka přinesla firmě velké materiální škody (poškozené

evropské rafinerie, potopené tankery), nicméně již pět let po

ukončení bojů vzrostla kapacita rafinerií o 50% a prodej dokonce

o 150%. Počátkem 50. let byla vybudována první poválečná rafinerie

v anglickém Corytonu, jejímuž otevření v roce 1953 asistovala i královna matka.

V témže období, v roce 1955, využila firma celosvětové známosti

jména benzínů a maziv ”Mobil” k přejmenování firmy na Socany Mobil Bil

Copany, Nic. Nedlouho poté však zasáhla svět první ropná krize

vyvolaná uzavřením Suezkého průplavu. Po jeho znovuotevření došlo

k velkému přebytku ropy na trhu, což mělo za následek rapidní snížení

zisků ropných společností. V rámci úsporných opatření došlo

k reorganizaci společnosti, jejímž výsledkem byl v roce 1959 vznik dvou

hlavních operačních divizí - Mobil Oil Company pro USA a Kanadu

a Mobil International Oil Company pro zbytek světa.

Počátek 60. let se nesl ve znamení expanze firmy na poli petrochemie.

Byla založena společnost Mobil Chemical Company, která měla

doplnit sortiment výrobků o průmyslové a ochranné laky. Ty se dnes už

nevyrábí, ale vývojová a výrobní aktivita se přenesla na výrobu

polyethylenu, aromatických organických chemikálií, trvanlivých plastových

výrobků, obalů a podobně. Vývoj byl také zaměřen na syntetická maziva,

ropná aditiva a chemické katalyzátory. V roce 1966, tedy v roce

100. výročí založení firmy, změnila společnost své jméno na Mobil Bil

Corporation, přičemž se Mobil Oil Company proměnila na

severoamerickou divizi a Mobil International se stala mezinárodní divizí.

V témže roce zavedla společnost rozsáhlý identifikační program

zaměřený na zvýraznění obchodní značky Mobil. Slovo „Mobil” s typickým

červeným ”o” se začalo objevovat samostatně, ze znaku byl odstraněn

červený letící kůň ”Pegasus” (ten byl však zachován jako klíčový servisní

emblém po stranách čerpacích stanic).

Sedmdesátá léta byla navzdory celosvětovým politickým

a hospodářským krizím pro Mobil obdobím značné expanze. Roční zisk

se z hodnoty těsně pod 500 mil. dolarů na počátku dekády vyšplhal

na jejím konci přes hranici 2 miliardy dolarů. Zároveň výrazně stouply

kapitálové investice - z méně než jedné miliardy na více než čtyři miliardy

dolarů ročně. Tyto peníze byly převážně investovány do zvýšení

soběstačnosti zásobování ropou. To se ukázalo jako prozíravé po nálezu

mohutných ropných nalezišť v Mexickém zálivu, poblíž kanadského

Newfoundlandu a v Severním moři. V roce 1976 je na americký trh

uveden plně syntetický motorový olej Mobil 1.

Počátek 80. let byl poznamenán íránskou krizí, která opět vedla

k přebytku zásob ropy. Úsilí Mobilu o zvýšení hospodárnosti vedlo

k redukci výzkumné činnosti, uzavření přebytečných rafinačních kapacit

a stažení se z některých trhů. V druhé polovině dekády prodal Mobil

některá svá aktiva v hodnotě 7 miliard dolarů, na druhé straně však

investoval do nové rafinerie v Louisianě, marketingových a rafinačních

aktiv některých olejářských společností atd. V roce 1988, byla založena

firma Mobil New Exploration Ventures zaměřená na hledání ropy

a zemní ho plynu. Zároveň bylo rozhodnuto zkonsolidovat činnost ústředí

Mobilu (do té doby v NEJW Yorku a Fairfaxu) tím, že bylo vytvořeno jediné

ústředí ve viržínském Fairfaxu.

Klíčovým momentem pro společnost Mobil Oil bylo rozhodnutí o vytvoření

společného podniku s koncernem Exxon (Esso). V České a Slovenské republice zastřešuje tyto dvě světové značky - Exxon (Esso) a Mobil společnost Esso spol. s r.o., která je součástí koncernu ExxonMobil Corporation.